Slovník pojmů

Anorganické	Chemikálie představují nejpodstatnější část výrobků chemického průmyslu – kyselina sírová, amoniak, hydroxid sodný, chlor, kyselina fosforečná a kyselina dusičná – tyto výrobky a z nich odvozené chemikálie mohou znamenat nebezpečí pro zdraví člověka i prostředí
BAT	Best Available Technologies – Nejlepší dostupné technologie. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech BAT
Bio-Char	Biouhel, jemnozrnný materiál vyrobený komplexním chemickým zpracování druhotných surovin a odpadů v podmínkách nedostatku vzduchu. Dlouhodobý zásobník uhlíku v půdě.
Bioplasty	Plastické hmoty vyrobené z biomasy. Předpona "bio" má značit vztah k přírodě.
BRKO	Biologicky rozložitelný komunální odpad
CO	Oxid uhelnatý
CO2	Oxid uhličitý, tzv. skleníkový plyn
ČIŽP	Česká inspekce životního prostředí
ČOV	Čistírna odpadních vod
Depolymerizace	Proces termického rozkladu, založený na rozkladu organických látek působením tepla bez přístupu oxidačních látek, tedy v anaerobním prostředí.
EIA	Environmental Impact Assessment – vyhodnocení vlivů na životní prostředí
EKO- KOM	autorizovaná obalová společnost, které byla MŽP udělena autorizace, účelem autorizované obalové společnosti je zajišťovat provoz systému zpětného odběru obalu a využití obalů
ERVOeco	(Ekologická Recyklace Vysokomolekulárních Odpadů). Komplexní chemické zpracování druhotných surovin a odpadů
IPPC	Integrovaná prevence a omezování znečištění (z angl. Integrated Pollution Prevention and Control.
LTO	Lehký topný olej
NOx	Oxidy dusíku
MŽP	Ministerstvo životního prostředí
OH	Odpadové hospodářství
PE	Polyetylen
PE-HD	Polyetylen s vysokou hustotou (mikroten)
PE-LD	Polyetylen s nízkou hustotou, slouží nejčastěji k výrobě plastových fólií
PET	Polyetylen tereftalát
Plast	zkratka slova termoplast
PP	Polypropylen
PPS	Paro-plynné směsi
PS	Polystyren
PVC	Polyvinyl chlorid
SKO	Směsný komunální odpad
TAP	Tuhé alternativní palivo – drcený komunální odpad pro teplárny nebo cementárny
Termoplast	polymerické materiály, které se zahřátím dají ohýbat nebo mění svůj tvar
TZL	Tuhé znečišťující látky
Udržitelnost	Méně odpadu a více znovupoužitelných věcí
UniCRE	Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Litvínov
VŠCHT	Praha Vysoká škola chemicko-technologická Praha

Výrazy, o kterých se můžete dočíst v našich sděleních

Celofán Celofán je tenká průhledná „fólie“ vyrobená z celulózových vláken a s trochou fantazie jej lze označit jako „transparentní papír“. Ačkoliv se při jeho výrobě používají chemické látky, je celofán zdravotně nezávadný. Mimo jiné se používá při balení a skladování potravin. Nevýhodou celofánu ovšem je, že jej nelze využít v recyklačních procesech, jako je tomu naopak u recyklace plastu či papíru.

Cirkulární ekonomika Cirkulární ekonomika (oběhové hospodářství) je způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklací zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku. Oběhové hospodářství je jinými slovy snaha posunout se od lineárního modelu hospodářství (vytěžit-vyrobit-použít-vyhodit) k šetrnějšímu a efektivnějšímu zužitkování zdrojů, které mělo za následek prodloužení životnosti výrobků a snížení jejich poruchovosti a zastarávání.

Druhotná surovina Jedná se o surovinu, kterou se rozumí látky a předměty, získané různými postupy (lidskou činností) z odpadů. To je odlišuje od primárních surovin, které vznikly samy přírodními procesy bez lidského zásahu. Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem.

Energetické využití odpadu (EVO) Použití odpadů obdobným způsobem jako paliva, za účelem získání jejich energetického obsahu, nebo jiným způsobem k výrobě energie. Jedná se zejména o spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti.

Fyzikálně – chemická úprava odpadů Se rozumí např. odpařování, sušení, kalcinace, změna reakce (změna pH – neutralizace), změna chemického složení, odvodnění, srážení, filtrace, zpevňování (solidifikace), zapouzdření (enkapsulace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupů atd.

INCIEN Institut Cirkulární Ekonomiky je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky (www.incien.org).

Komunální odpad Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a také podnikajících subjektů (drobní živnostníci a malé firmy), které jsou zapojeny do odpadového hospodářství obce. Patří sem tedy tzv. domovní odpad, dále odpad ze zeleně (ze soukromých a veřejných zahrad, parků a zelených ploch), odpad z údržby obce (odpady ze hřbitovů, odpady z čištění ulic a komunikací – uliční smetky –, odpad z odpadkových košů apod.). Komunální odpad zahrnuje také podobné odpady pocházející od podnikajících a právnických osob (komunální odpady z drobných provozoven a obchodů, kanceláří, institucí, úřadů apod.).

Re-use Jedná se o opětovné použití (znovupoužití) již existujících výrobků, které probíhá v nezměněné podobě (oproti upcyklaci). Typickým příkladem je např. darování hraček, oblečení apod.

Recyklace Recyklací je jakýkoli způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní, nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů. Recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které se používají jako palivo nebo zásypový materiál.

Recyklát (druhotná surovina) Pojem „druhotná surovina“ není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Druhotnou surovinou se rozumí látky a předměty, které jsou získány různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností). Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu – druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET lahve nebo upravené skleněné střepy. Každá druhotná surovina ale musí splňovat náročné kvalitativní podmínky zpracovatelů, aby se dala dále použít.

Single-use Výrobky z plastu určené pouze na jedno použití

Směsný komunální odpad Pojem zahrnuje směsnou část komunálních (včetně domovních) odpadů, která zůstává po vytřídění využitelných složek (papír, plasty, sklo, nápojový karton) a nebezpečných složek. Do směsného odpadu se nezahrnuje objemný odpad, odpady ze zeleně, použité výrobky podléhající zpětnému odběru ani odpady z udržování čistoty obce. V praxi se jedná o odpad, který vyhazujeme do nádob na směsný (zbytkový) odpad. Odpad je pak dále využíván ve spalovnách nebo odstraňován na skládkách.

Trvale udržitelný rozvoj Je to životní strategie, která naší společnosti dovoluje existovat a rozvíjet se, ale přitom nám říká, že je nutné dbát na životní prostředí a být k němu ohleduplný, tak aby mohlo být zachováno pro budoucí generace.

TZL Tuhé znečišťující látky mohou vznikat jak přírodní (např. sopečná činnost, pyl nebo mořský aerosol), tak lidskou činností (spalování fosilních paliv ve stacionárních i mobilních zdrojích, otěry pneumatik, brzd a vozovek apod.)

Uhlíková stopa Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na klimatické změny. Představuje množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněné do atmosféry během životního cyklu výrobku a služby. Umožňuje tedy porovnat dopad různých činností na globální klimatické změny.

Uprecyklace Jedná se o přetváření odpadového materiálu nebo použitých výrobků v nový předmět užitné hodnoty. Na rozdíl od přístupu re-use má v tomto případě nový a jiný účel a využití (např. z nápojových krabic vyrobíme květináče na bylinky atd.). Nový výrobek má pak, oproti původnímu, často také jiné vlastnosti. Upcyklací se může zvyšovat i kvalita oproti původnímu výrobku.

Značka “Zelený bod” od EKO-KOM Třídění odpadu doprovázejí různé značky, loga a ikony na obalech. Jednou ze značek je i Zelený bod, který spotřebitele informuje o tom, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek organizace, jež zajišťuje zpětný odběr a využití obalového materiálu. V ceně výrobku jsou tak zahrnuty i náklady spojené s obalovým odpadem.

ZEVO Zařízení pro energetické využití odpadu. Jedná se zejména o spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti.