Ekonomika na pokraji velkého otřesu a změn

6.10.2022
Žijeme v nejisté době. Typickým symbolem roku 2022 jsou problémy kolem energií, zvyšující se úroky, zvyšující se inflace nebo válka na Ukrajině. Ceny energií ovlivňují prakticky každého, a je jedno, jestli jde o zaměstnance nebo podnikatele, nebo jestli je to člověk bohatý či chudý. Inflace prorostla do ekonomiky a stala se součástí našich životů, přičemž hrubý domácí produkt ani mzdy nerostou ani zdaleka tak rychle jako ceny zboží či služeb. Suma sumárum chudneme, a to přinese řadu problémů, protože dnešní společnost je nastavena tak, že požaduje vždycky více než má. Lidé si ale přejí především jistotu.

Inflace není samozřejmě jen náš problém. Trápí lidi všude ve světě. A některé země jsou na tom opravdu velmi špatně. Když opomenu země s trojciferným růstem cen (např. Zimbabwe, Libanon, Sýrie), tak ukázkovým příkladem je Turecko, kde se hodnoty na cenovkách v obchodech zvyšují více než 70% tempem. Proč? Svoji roli sehrává zejména centrální banka, která pod politickým tlakem nechce zvyšovat sazby, a tím se propadá turecká lira. Centrální banky teď mimochodem sehrávají významnou politicko-ekonomickou roli i jinde ve světě. Stojí před rozhodnutím, zda škrtit hospodářství, nebo krotit inflaci. A jako ta správná cesta se ukazuje spíše utlumit ekonomiku, a to i za cenu toho, že se inflace vrátí do jednociferných hodnot. Krásným příkladem je v tomto ohledu i Česká národní banka, která zvolila vyšší úrokové sazby, a zdá se, že růst cen už začíná polevovat. Americká centrální banka Fed také přistupuje k problému zodpovědně – stahuje peníze z oběhu a zvyšuje sazby. Naopak Evropská centrální banka je zdrženlivější, což se projevuje v pozvolnějším, ale pravděpodobně déle trvajícím růstu inflace ve všech zemích platících eurem. Například Španělsko už překročilo dvouciferné hodnoty a vůbec nejhůře z celé eurozóny je na tom Pobaltí. 

O dost lepší zprávy přichází z trhu práce. Evropa je na tom až na výjimky velmi dobře. Pokud bychom se zaměřili jen na Česko, tak jsme na tom doslova skvěle. Když si připomeneme rok 2008 a následující léta, tehdejší krize měla velký vliv na nezaměstnanost a lidé v některých profesích si jen obtížně hledali práci. Dnes je tomu naopak. Kdo chce práci mít, ten si ji stále ještě najde, a to jsme navíc absorbovali desítky tisíc pracovníků z Ukrajiny. Co to ukazuje? Stagflace se nám pravděpodobně vyhne. Budeme zažívat zejména pokles životní úrovně, a pokud dojde na extrémně negativní scénář s dodávkami plynu, tak se nezaměstnanost do konce roku 2022 sice zvýší, ale maximálně v řádu jednotek procent.

Daleko nebezpečnější je stále se zvyšující zadlužení všech zemí včetně Česka. Pandemie koronaviru totiž naučila lidi tzv. „natáhnout ruku“ ke státu kdykoliv, kdy se cítí nějak ochuzeni. Za dob všemožných i nemožných vládních restrikcí se začalo rozdávat ve velkém, což nazýváme Helicopter money, a to (bohužel) pokračuje i nyní. Zastropování cen energií a pětitisícový příspěvek jsou toho důkazem. Rozdávat se ale naučila i pravice, protože se to stalo novým normálem. Všechno se zkrátka bude platit z eráru. Kdo to zaplatí? Pravděpodobně již za nedlouho my občané v podobě zvyšování daní a utahování opasků, nebo naše děti, které si budou muset zvyknout na daleko štíhlejší stát než dnes. Ale to už je na jiný článek. 

Česko a celá Evropa teď stojí před velkou výzvou. Někteří říkají, že Green Deal je díky vysokým cenám energií nedosažitelný. Je tomu ovšem právě naopak. Kdybychom byli daleko méně závislí na Rusku a fosilních palivech, tak bychom touto krizí prošli daleko lehčeji. Můžeme to ilustrovat na jednoduchém příkladu. Domácnosti, která v minulosti investovala peníze do zateplení, rekuperace, tepelného čerpadla a žije v pasivním domě, mohou být ceny energií víceméně volné, protože spotřebovává tak málo, že z minimálního základu je růst o 50 % daleko méně bolestivý. A stejně tak se mohl chovat i stát nebo Evropská unie. 

My v LOGeco ukazujeme, že nové technologie jsou tou správnou cestou, i když na ně stát mnohdy není vůbec připraven. Konkrétně díky naší technologii lze na energii přeměnit i odpad. To je vize budoucnosti. Jde nám nejen o záchranu planety, ale hlavně o změnu přístupu společnosti i státu. Současná energetická krize je tak příležitostí a zároveň velkou výzvou k radikální změně. Přestat být závislými na Rusku a stát se silnou, sebevědomou ekonomikou – k tomu jsou už technologie připraveny, teď to chce jen odhodlané lídry se silnou vizí, kteří dokáží změnit myšlení veřejnosti. 

Jana Mücková, ekonomka a obchodní ředitelka investiční skupiny LOGeco